Celotělový dotek - podrobnosti

 

 

Cesta k vizi

 

    Z vnějšího pohledu jsem na tom pokud jde o doteky v dětství nebyla ani nejlépe, ani nejhůře. Rodiče a občas další lidé nějakým způsobem přítomni byli, a dělali, co mohli. Z vnitřního nastavení jsem se však chovala spíš autisticky, a jediný dotek, který jsem bez většího problému přijímala a užívala si, napřed jako „příjemce“, pak i „dárce“, bylo jemné šimrání konečky prstů. Tak mi to vydrželo dlouho do dospělosti.

   Potřebu sdílení skrze „celoplošný“ dotek jsem zkoušela naplňovat různě. Nejlépe se dařilo v teplých měsících – vyhřáté kameny, tráva, vítr, voda a další doteky přírody, které samy o sobě mají v životě nezastupitelné místo. Jsou životní období, pro něž není zapotřebí více. Různé příhody mě však přivedly k přesvědčení, že dotek člověk-člověk je jedním z darů, které je třeba více sdílet. Někdy přímo, jindy, jak jsem psala v předchozí části, jako téma otevřeného hovoru. Vím, co mi jako malému i většímu člověku scházelo, a často chtíc nechtíc vnímám, jak moc to schází i ostatním, na věk nehledě. Když odpadne obava ze špatného výkladu (ano, opatrnost udržuji) či si někdo přímo o dotek řekne a projevím, co cítím, bývá to veskrze vnímáno jako správné (oběma stranami :-) ).

    A tak jsem tu celotělovému doteku zkusmo vyčlenila samostatnou kolonku... Ať se ví o čem je řeč.

 

 

Potenciálně ožehavé faktory:

 

Nahota

    Součástí být může a nemusí. Může zvlášť u lidí, kteří ji, podobně jako to mám nastavené sama, mají spojenu spíše s přirozeností, než s erotikou.

    Vyrůstala jsem v rodině, kde se nahota moc neřešila a neskrývala. Osvícený přístup, což jsem plněji docenila až časem. Vnímám ji jako nejpřirozenější „oděv“ (jistěže od teploty odvislý :-) ). A to, jak velký problém či stud ve spojitosti s ní velká část lidí pociťuje, mi přijde jako hodně přesná ilustrace vzdálenosti, kterou jsme směrem od přirozenosti urazili. Oblékáme se na koupání, oblékáme se na opalování… nejsou už to protimluvy?

    I když stále nejde o normu, vidím jako přínosné se aspoň někdy, v přírodě, o samotě nebo s podobně laděnými, k romuto "rajskému" stavu vracet.

    Meditativní dotek těl bez bariéry šatstva může za správného naladění působit velmi léčivě, uvolňujícně i povzbudivě. Je to jeden ze způsobů, jak beze slov pocítit bytí v bezpodmínečném přijetí.

   Přesto - při Dotekovém setkání má člověk na sobě co chce, na co je prostor, případně co individuálně neevokuje matoucí očekávání, zejména ve smyslu kontaktu erotického. Odpozorovaný "zlatý střed" pro dnešní dobu bývá lehčí oděv. Ale jinak - nic nebo prošívaná bunda… vše individuální, vše správně.

 

Erotika

    Součást života. V hovoru tabu není; do této nabídky ale, jak z výše psaného vyplývá, nepatří.

 

    ...a co další koho napadne

se probere. :-)