Whole Body Touch / Celotělový dotek

    Nezáměrně provokativní kapitolka, jak se dosavadních dle reakcí zdá. :-) O co jde?
    Stručněji můžeme přeskočit na konec.
    No a koho zajímají podrobnosti, pro toho ráda rozvedu...

    Dotek. Citlivé téma. Prostá věc, která přitom ve své nezkažené podobě mezi lidmi jaksi chronicky schází. Kontakt, který nic nežádá, jeho podstatou je čistě radost ze sdílení... Potřebuji to pojmenovat.

    Vidím, jak studna potřeby tohoto rozměru života vysychá obvykle od raného dětství: Malý člověk zažívá dotek z různých důvodů omezený, neempatický, nezdravě podmíněný. Dospělí mívají problém být pro malou bytost přiměřeně v dosahu. Jednak byli většinou sami dotekovou a vůbec pozornostní deprivací „postiženi“, jednak nároky, které na ně život klade v ostatních sférách mimo v té rodičovské, pozornost od přirozeného kontaktu neúprosně odvádějí. A tak jsme nějak po celém těle nedosycení, máme problém cítit se v něm dlouhodobě doma. Prázdnota po těle, prázdnota v duši... Chceme ji zaplnit, často nevíme jak... Často si v úzkostné snaze o zaplnění aktivně škodíme.

    Pravda, ne všichni. Jsou šťastné výjimky. Pořád ale výjimky. Můžeme přispět ke změně... Pro začátek tím, že zkusíme být každý změnou pro sebe.

    Uvědomit si, kde mě něco pálí či chladí. Že hlavní odpovědnost za budoucnost leží na mně. Nemusí se dařit hned, není limit času a pokusů. Učím se volit čemu se otevřu, případně čeho se nastavením preferencí vyvaruji. Ne koho budu obviňovat nebo jak se budu litovat. Každý deficit je výzva ke konstruktivnímu stanovisku. Kolik lidí, tolik cest k méně nebo více až nejvíce zdravé kompenzaci...

    Protože v mém příběhu hrál vztah k doteku a jeho proměny také výraznou roli, mám se o co dělit. Tím netvrdím, že každému musím pomoci napravit letitá traumata. Prostě - mám se o co dělit. A někoho to osloví, někoho ne.

    V první linii vnímám jako léčivé na toto téma rozmlouvat.

    Někde je samo toto sdílení akorát to pravé.

    Dále, pokud to z hovoru vyplyne (což je velmi individuální), je možné navázat intuitivní masáží.

    ...A/nebo společným spočinutím v klidu doteku.

    S dodatkem, že dotek nerovná se sex, a spoluležící / těsněvedlesedící bytost-žena nerovná se partnerka či milenka. Ohledně zmatku, který v tomto u nás panuje, se nelze zlobit, ale je dobré nejasnostem předcházet. Kde není vyjasněno dostatečně, tam lépe setrvat spíš u komunikace bezdotekové. Hranice zdravého kontaktu sourozeneckého situaci do velké míry definují.

    Přiblížit lze snad takto: Představ si, že ležíš nebo sedíš na louce, na teplém kameni, u kmene stromu. Je dostatek času a prostoru, cítíš sílu přírody, starosti mají menší váhu... Pak si představ, že místo onoho kousku přírody (či někdy doplněním k němu) je lidská bytost, která svým naladěním "vyzařuje" kvalitu jednoty, pokoje...
Nebo: Vybavuješ si hitovky sociálních sítí v podobě fotek, na kterých pes a kočka (či jiná zviřátka) usnou stuleni v svorné samozřejmosti? Tak něco takového. I když usnutí není pravidlo (ale ani výjimka). :-)

    "Pracovně" jsem pro různorodá setkání, kdy jde spíš o zmíněné společné kontaktní spočinutí než (jen) o masáž v tradičním slova smyslu, zvolila slova "celotělový dotek". Pojem maličko neohrabaný, v mém dalším jazyce angličtině zní aspoň svižněji :-) - proto někdy raději používám tuto variantu.

    Další podrobnosti zde