Zranění a půvab stromů a lidí

    Vytrhla jsem si velkou část zubu. Víceméně to, co po letech uplynulých od posledního ne zrovna úspěšného zákroku zubaře zbývalo z jedné dolní stoličky. Být bez jedné stoličky - problém možná maličký, ale souvislosti širší, skryté i méně...

    Už nějaký čas, jak o sobě ono místo opět dávalo vědět, si připadám trochu jako starší strom, víc si uvědomující šrámy života, potýkající se s nimi. S vědomím, že vítězství ani trvalá převaha zdraví nad nahlodáním a rozhlodáním "zvnějšku" nejsou zaručené, a přesto lze v téměř každé fázi bytí prožívat a sdílet krásno a harmonii. Někdy, když je újma na těle, na duši (též kapitola sama pro sebe...) příliš velká a bolestná, si dopřávám útlumový čas k hojení, než začne velkolepost existence sama opět probleskovat i navenek. A sílí. Jsem jako strom solitér, který rozvine větve do prostoru a opírá se do větru, životu důvěřující, užívající si jej; zároveň srozuměný s možností (další) ztráty. Či se jimi v roli stromu lesního dotýkám parťáků rostoucích kolem. Někteří z nás, stromů a lidí, jsou více zdraví léčitelé, jiní léčitelé zranění... Léčitelé sobě i okolí. Pozoruhodný je každý. A i dohromady tvoříme kouzelný propletenec. Co kdybychom zkusili existovat vědoměji jako lesní plochy, které jsem potkala ve slovenských Bílých Karpatech u hranice s Českem: Bylo znát, že tu přírodě snad staletí do jejího díla člověk téměř nemluví. Raněné stromy nikdo urychleně nevykazuje z místa jako nevhodné. Mohutné stařešiny nekácí v lačnosti po zisku (z) dřeva. Vzniklé světliny neplní semenáčky ze školek. Les si poradí. Tak mysticky životná atmosféra rozlehlé mozaiky stromových bytostí, od mladě svěžích po prastaré obry, vzpřímené či unikátně zohýbané, se v kraji kde žiji nenajde. Ještě dlouho po návratu mi velmi chyběla - dá se říci, že chybí doposud. Takže se přimlouvám: Nechme proudit vrozené ozdravné síly... A nevěšme tolik hlavu, když se jim nedaří "na sto procent"... Spatřujme v sobě a v okolí portréty dokonalosti. Kterým i dílčí nedokonalost, a způsob, jak se k ní jejich dokonalá přirozenost staví, může dodat zázračný punc...