2004
Mít duši básníka,
Jenž svět zná vtisknout v veršů pár -
Vůni jara svěží,
Slunce žár…
Tam, kam by duše tělo ráda nesla,
Mezi stromy prolétla
A nad hory se vznesla,
Kéž smím i přesto zavítat,
Že tělo téměř bez hnutí
Tu na jediném místě dlí
A je mu z vlastní nečinnosti
Někdy tak trochu k zalknutí…
Přicházím o iluze
Že spojit mohu v této chvíli
V lahodný souzvuk všechny síly,
Jež ve mně i vně mě působí
Tak, aby náhle zazářily
Světlem bílým
V dokonalé duze
Však má snaha
Ještě neustala
A byť bych těžko nalézala
Své místo v harmonii sfér
Či harmonii v sobě
Alespoň slovem mohu snad
Pomoci kontakt navázat
S Životem plným
Kdoví komu
- mně samé nebo tobě
Občas tápajícím
V této divné době
- - - - - - - - - - -
Dobrou noc, přátelé
Usíná náš kout Země
Jeden den končí pro některé z nás
Nadešel večer, odpočinku čas
Však ti, jimž zdá se příliš umělé
Dělení času na ”noc -> spát” a ”den -> hola do práce, co nás volá”,
Pojďte a přidejte se ke mně
Pojďme se toulat šerým lesem
Vdechovat vůni vlahé hlíny
Sledovat, jak se dlouží stíny
A potom v noci skoro černé
Připraveni naslouchat
Věčnosti bezrozměrné
S Láskou a Mírem v duši
Obraťme zraky k západu
A naše nitro rozezní
Chvalozpěv na Lunu a na Venuši,
Na Tu, jež srdce otevírá
A pomáhá nám kráčet vpřed,
Znaveným, však lačným znát
Více z tajemství všehomíra
…
Dobrou...
naplněnou…
noc
- - - - - - - - - - - -
Snad tisíce slov nestačí
Naplnit mírem tuto chvíli?
Snad jedinou je cestou k cíli
Nechat své tělo beze strachu
Ať tančí, zpívá, skotačí? :-)
Už mám dost obručí
Jež křídla roztáhnout mi brání
Nechci žít stále v područí
Těch, kteří nevědí nic o létání
Na lepší zítřky spoléhám
Zázraky dneška opomíjím
Snad se až příliš zabývám
Vizí světa cizí,
Tím, jestli ji náhodou
Bezohledně nerozbíjím…
Odvaha a vhled
Kéž dostaví se hned
Chci je mít v každé situaci
Ať harmonií zní mé bytí
Ať neodvádím nudnou práci
Kterou se duše nenasytí!
Howgh
- - - - - - - - - - - -
(...)
Zdravím prozářené ráno
Plnit je Dobrem
Kéž je mi dáno
Hudba zní tu krásná
Slunce za oknem
A já stále váhám
Nad každým drobným počinem
Přezkoumávám různé síly
Jež skrze mne procházejí
Snažím se sladit jejich proud
A při tom správně odhadnout
Kdy mám být já tím, kdo vše řídí,
Kdy pustit otěže a s proudem plout…
(Tak, to je život…
Jak s ním (správným směrem) hnout?!)
- - - - - - - - - - - -
Něco stále chybí mi
Něco není v pořádku
Přemítám, zda nejdu někdy
Životem svým pozpátku
Vždyť chci Dobro, harmonii
Pro sebe i všechny kolem
Což pro ten cíl málo žiji?
Chovám se jak tupý Golem?
Kéž je pomoc poskytnuta
Všem, kteří jsou na tom stejně
Kéž nemusí se nikdo cítit
Tak nepříjemně, beznadějně!
Předchozí má slova
Samozřejmě platná jsou
V případě, že ladí
Dobře s písní kosmickou
Bylo-li by Dobrem dáno
Že mám zůstat bez pomoci,
Rozpoznat chci bez prodlení
Pravý rozsah vlastní moci
Překonat snad hranice
K nimž přiblížit se stále bojím
A uskutečnit natrvalo
O co v žití nejvíc stojím:
Absolutní poznat pravdu
- doufám, že je k dosažení -
Absolutním dobrem žít
…Ach, kéž tento cíl
Dojde brzy naplnění!
- - - - - - - - - - - -
Ach, moci tak zakoušet
(A snad i rozhojňovat)
Harmonii okamžiku
Každou chvíli
V každém místě
Nebýt tou, která se mýlí
Jednat správně, sebejistě
Modlitba má a přání před spaním
Ať není můj život
Slepým tápáním
- - - - - - - - - - -
O VENUS
You seem so high
In the sky
For me to reach tonight
Tell me if you can
Where are you
And where am I
In the order of space and time?
Oh my friend
Venus…
- - - - - - - - - - - -
The image of you here again
Though seemed gone
A long time ago
How I feel about you
And how I should feel
Do you know?
Yesterday
I felt so free
From men´s world
How come these changes come that quickly
In the spectacle of life
Should make me experienced
And still
I long to know much more
I hate those slowly dragging hours
What are they helpful for?